Pacienti se zjištěnou těžkou ztrátou sluchu až hluchotou jsou indikováni k zavedení kochleárního implantátu. Před samotnou operací, ale i po ní, musí pacient podstoupit řadu vyšetření a kontrol. V případě dětských pacientů je proto nezbytně nutná dobrá spolupráce rodičů.
Po zjištění vady sluchu je potřeba zahájit rehabilitaci sluchadly co nejdříve, i v případě plánované kochleární implantace. Pacienti jsou proto sledováni na foniatrické ambulanci. Důležitá je dále logopedická péče a pravidelné kontroly se sledováním postupu ve vývoji řeči a sluchu.
Před samotnou operací pacienti musí podstoupit neurologické vyšetření, včetně zobrazovací metody (MR nebo CT) mozku a oční vyšetření. Standardně se provádí i genetické vyšetření k zjištění možné příčiny ztráty sluchu, které v některých případech mohou být spojené i s jiným postižením a jejich včasný záchyt může ovlivnit prognózu daného onemocnění u pacienta.
Operační výkon probíhá v celkové anestezii, příjem pacienta je den před výkonem, do domácí péče propouštíme pacienty 4.-7. pooperační den. První nastavování procesoru s biomedicínským inženýrem a logopedem probíhá za 3-4 týdny po operaci. První kontroly jsou časté – jednou za 2-4 týdny. Interval se postupně prodlužuje, až následně sledujeme pacienty minimálně jednou ročně.
Důležitá dále je rehabilitace v domácím prostředí dle pokynů logopeda, zejména v prvních měsících až letech. Péče o pacienty dětského věku po kochleární implantaci je tedy časově náročná, umožňuje ale rozvoj či zlepšení řeči a sluchu, a tím i zařazení do běžného života.